Beton v dnešní podobě byl znám už v době starověkého Říma, někdy kolem roku 200 př. n. l., ale za celá století prošel spoustou změn.
Během hydratace a tvrdnutí probíhají v betonu fyzikální a chemické procesy (provázené uvolňováním tepla), při kterých beton získává mechanickou pevnost a odolnost, vytváří se chemická stabilita v materiálu. Beton neztvrdne tím, že vyschne, ale že postupně během týdnů vykrystalizuje. Tento proces začíná asi hodinu po namíchání. Teplo má vliv na rychlejší krystalizaci. Tento proces nelze nijak zastavit. Voda v krystalech betonu nesmí zmrznout, tím je beton zcela znehodnocen. Beton při tuhnutí není závislý na atmosféře a proto tuhne i pod vodou. Je odolný především vůči namáhání tlakem, naproti tomu snese pouze malé tahové zatížení.
Přísady jsou obvykle různé látky, které se přidávají do vody: zrychlovače tuhnutí, zpomalovače tuhnutí, provzdušňovací přísady, plastifikátory, vodotěsnící přísady, hydrofobizační přísady, barviva a další.
Betonová směs může získat téměř libovolný tvar, který je dám tvarem formy. Výsledný tvar je omezen pouze představivostí výrobce a technickými možnostmi pro přípravu formy. Vždy se snažíme o to, abychom překonali veškeré úskalí při přípravě forem, při navrhování nových výrobních postupů a mohli tak představit opět něco nového, originálního. Tento proces je dynamický děj a každá nová zakázka je pro nás výzvou. Požadavky klientů respektujeme a vždy se pokoušíme o úspěšné dokončení nových originálních tvarů. Při přípravě forem spolupracujeme se zkušenými truhláři a kovoobráběči, kteří mistrně zvládají vyrobit formy, leckdy těžko představitelných tvarů.
Dříve byl beton v povědomí lidí spíše jako materiál používaný při hrubých stavbách, velkých nosných konstrukcích a víceméně nebyl upřednostňován jako pohledový materiál, či materiál použitý do interiéru bytů a domů. Doba se mění a nyní díky novým technologickým možnostem se beton dostává do popředí zájmu ať už velkých veřejných staveb, či rodinných domů a bytů. V podobě velkých pohledových stěn, stropů, schodišť, anebo v podobě doplňkových předmětů do interiéru či exteriéru, jako jsou stoly, pracovní desky, květináče, truhlíky, mísy, nástěnné hodiny a další.
Betonová směs se běžně doplňuje směsí aditivních přípravků, které dodávají výsledné směsi požadované vlastnosti pro konkrétní použití. Díky těmto možnostem vznikají praktické výrobky, které nejsou jen designovým doplňkem bytu či zahrady, nýbrž se stávají plně funkční praktickou pomůckou. U funkčních produktů se dbá především na snadnost užívaní a minimalizování péče. Hlavní výhody betonu v praxi: vysoká odolnost, dlouhá životnost a minimální nutnost údržby. Beton, po úpravě vlastností aditivy, získává neocenitelné vlastnosti oproti jiným materiálům. Nekoroduje, nehnije, udržuje stálý tvar.
Beton lze zhotovit v různých barvách a odstínech. Finální strukturu povrchu lze měnit množstvím písku a kamení v základní směsi a docílit tak různě porézního povrchu. Dále je možné finální povrch upravit broušením či leštěním a vytvořit tak hladký, matný či lesklý povrch.
Beton je vhodným materiál na kombinaci s přírodními materiály, především dřevem, kdy vzniká příjemný kontrast chladného betonu s teplým přírodním materiálem. S kovovými materiály dotváří precizní detaily výsledných aplikací betonu.
Díky vlastnostem betonu je možné tento materiál bez jakýchkoli obav použít jak v bytech, domech, tak v zahradách či parcích. Doma se beton stává nejen designovým skvostem, ale také praktickou pomůckou pro potřeby denního života. Venku je situace obdobná, betonové prvky v zahradách a parcích působí elegantně a majestátně, zároveň díky vysoké odolnosti vnějším vlivům přetrvávají po dlouhá léta.